Což o to, technologie „dostřelit“ lidskou posádku kamkoli by zase tak veliký problém nebyl. Ten je ukryt zcela jinde. Totiž je třeba to zařídit tak, aby na místo určení lidská posádka doletěla živá. A aby tam někde mohli založit další lidské kolonie.
Dobrá, dejme tomu, že lidstvo již tento problém odbouralo a lidé jsou na Marsu (například) a je jich více. Nejpalčivější problém je strava a pití. Předpokládejme, že otázka vzduchu je vyřešena rovněž.
Jednou z možností je zásobování ze Země. Jenže, pokud tato neuživí lidstvo jako takové, vozit potraviny jinam by asi nebyl nejlepší nápad. Pozor, pro pár lidí to nevadí, ale my počítáme s variantou třeba jednoho milionu. A i kdyby země byla schopna tolik toho vyprodukovat, bylo by to příliš drahé. Tedy dovoz samotný.
Ne, tudy cestička nevede. Jak tedy na to? Jednoduše. Potraviny a voda se bude muset nějak vyrábět tam. Tam kde lidé nyní jsou.
V časopise New Space: The Journal of Space Entrepreneurship and Innovation je obsáhlý článek na toto téma, ale právě pro jeho obsáhlost jej laik asi nepřečte celý. Vy jej nemusíte shánět vůbec, zásadní výsledek si přečtete zde.
Odborníci v něm došli k závěru, že případní obyvatelé Marsu budou muset papat hmyz. Konkrétně třeba žížaly.
Rostliny si budou muset pěstovat sami. To je objev co?? Na to byste vy asi nepřišli. No, nemáte na to školy ani tituly.
No, bez legrácek. Je přece samozřejmé, že půda bude muset být upravena, třeba i pomocí žížal. Že bude třeba něco pěstovat, a protože zpočátku to asi nebude moct být například dobytek, bude se začínat na „lehké“ stravě. Ostatně je již dávno vědecky prokázáno, že v těle pro nás nepoživatelných živočichů je spousta pro tělo velmi vhodných látek. A jak známo, některé národy hmyz skutečně pojídají, a dokonce patří tato strava mezi lahůdky.
Ostatně, zpočátku by tam stejně byli vysláni lidé již na tuto stravu uvyklí a je jasné, že do takové osídlovací expedice by se nedostal člověk, který vyžaduje k obědu guláš „s šesti knedlama.“