Určitě si vzpomenete na hezkou kapitolku v knížce pro děti „Honzíkova cesta“, kde spisovatel Bohumil Říha hru s kuličkami velmi poutavě popsal. Hlavně asi zůstala čtenáři v hlavě vzpomínka na vzácnou skleněnou kuličku – „skleněnku“, po které toužily všechny děti. Dnes jsou naopak více vzácností kuličky hliněné – hliněnky… Už se moc nevyrábějí.
A jak na samotnou hru? Nejdříve je třeba nalézt rovný povrch bez trávy, např. hřiště. Vyhrabeme důlek do země a určíme startovní čáru, od které se budou kuličky házet do důlku. Na začátku se zvolí počet kuliček, se kterými každý hráč začne hrát – třeba pět. A také barvu kuliček má každý hráč jinou.
Jeden po druhém od startovní čáry odhází všechny své kuličky. Některé do důlku zapadnou, jiné ne. Ty se pak postupně cvrnkají. Každý hráč hraje tak dlouho, dokud se mu daří jeho kuličky do důlku strefovat. Pokud se mu to nepodaří, v tuto chvíli pokračuje další hráč. A tak dál a dál, až vyhrává ten, který jako první své kuličky do důlku docvrnkal. Tento si pak vezme všechny kuličky (i soupeřů) z důlku a je vítěz.
Hra se může hrát ve vícero kolech do té doby, dokud mají hráči ještě dostatek kuliček. Úplným vítězem je ten, kdo získá nejvíce kuliček. Pravidla se mohou lišit podle zvyklostí a místních podmínek hřiště. Záleží na dohodě. Děti si vzájemně mezi sebou mohou kuličky vyměňovat.
Tato hra je i dnes oblíbeným sportem pro mladou, střední a starší generaci. Je zábavná a nenáročná, hraje se v přírodě na čerstvém vzduchu. Její prapůvod je ve starověkém Římě, kde se hrávalo s kousky mramoru. Odtud asi i název v angličtině „marbles“ – kuličky (marble – mramor).
Víte, že se u nás hrají kuličky profesionálně a že existuje Český kuličkový svaz, který vznikl v roce 1999? Zde jsou pravidla pro mistrovské turnaje závazná. Ke hře se používají pouze kuličky skleněné, hrají proti sobě dva hráči, kteří se vždy po jednom cvrnknutí kuličky do důlku střídají. Dokonce se hraje i Mistrovství České republiky v kuličkách. Při této hře se jistě nebudete nudit.